Přirozeně jsem spíš chaotik a věci řeším, jak mi přijdou pod ruku. Naštěstí jsem na začátku své pracovní zkušenosti potkala kolegyni, která mi ukázala, že struktura a tzv. puntíčkářství se pro práci hodí. A nakonec je ze mne precizní maniak vysazený na detaily 🙂 Už při vysoké škole jsem získávala zkušenosti v novinařině. V Hospodářských novinách a finančním serveru Penize.cz jsem přičuchla k novinářskému řemeslu, které je tak trochu u nás v rodině tradicí. Ke konci studia se ale moje cesta zkřížila s Klárou, která mě přetáhla na druhou stranu a já se začala věnovat firemnímu PR. A na spoustu let zakotvila v jedné z největších tuzemských bank. Přerušily to jen dvě přestávky, kdy se mi narodil Tobík a brzy na to Mínka. Je to vlastně ještě pořád celkem čerstvé, kdy jsem z korporátního světa odešla. A najednou zjistila, že pracovní nadšení a nasazení se dá přirozeně skloubit s rodinou i koníčky. Dál se věnuji hlavně PR pro klienty z různých oblastí.
V České spořitelně jsem se vedle interní, externí komunikace a event managementu věnovala i korporátní společenské odpovědnosti, aktivitám Nadace České spořitelny a Nadace Depozitum Bonum. Různé charitativní projekty pravidelně podporuji. A tak jsem neváhala, když Jana přišla s nabídkou být členkou správní rady Nadačního fondu Kidtown. Jednoduše projekty, které pomáhají dětem s hendikepam nebo podporují vzdělávání, mi dávají smysl.
A co mě nabíjí? Mít práci, která mě baví a dělá mi radost. Nenechat se prací úplně pohltit, ale najít si při práci i čas na děti, rodinu i sama sebe. Sama sebe překonávám na lezecké stěně, na kterou jsem se dostala díky svým dětem. Vzájemně se podporujeme a motivujeme. Vůbec je fajn, že děti už jsou ve věku, kdy spolu můžeme dělat spoustu sportů – lyžovat, brusit, jezdit na kole, koloběžce či prkně. Odpočívám asi hlavně spánkem, dokážu usnout i ve stoje. A to oceňuje hlavně můj muž za volantem, jen co vyjedeme, do deseti minut spím. Prostě spolujezdec za všechny prachy 🙂
